DatumPlánSkutečDatumPlánSkutečDatumPlánSkutečDatumPlánSkuteč
1.4.117117 cm20.5.113cm15.7.
109
cm9.9.105cm
15.4.116114 cm3.6.112cm29.7.
108
cm23.9.104cm
29.4.
115115 cm17.6.111cm12.8.
107
cm7.10.
103
cm
6.5.
114113 cm1.7.110cm26.8.
106
cm21.10.102cm

Červen 2010

Den 3, týden 25.

30. června 2010 v 11:40 Hami mňam
Středa, poslední den v červnu, poslední den v práci před dovolenou. To je ale konců. Ještěže zas
stezka
něco začíná

Dnešek se ponese asi jen ve znamení cestovní horečky. Mám táááákhle dlouhej seznam věcí, který si nesmím zapomenout a věcí, které musím před cestou vyřídit. A proč, že tak plaším? Kam, že to vlastně jedu? Tak tedy ženy jedu k Baltskému moři - na kole. Rozhodla jsem se k této cestě již před několika lety, hned jak jsem objevila existenci úžasné cyklostezky Odra-Nisa, která se vine z Čech přes celé Německo až k moři. Idea dojet se vykoupat k moři na kole se mi hodně líbila. Bohuže jsem nemohla najít žádnou osobu, která by měla tolik odvahy a šílenosti, aby souhlasila, že pojede se mnou. Až předloni jsem potkala svoji nynější cvičební sparing partnerku. Vloni při výstupu na Sněžku jsem jí vyprávěla jak ráda bych se na tuhle cestu vydala a víte co? Ona si neťukala na čelo, neříkala slova jako nemožné, šílené, zbytečné, řekla: Tak jo a kdy pojedem?
Tak tedy jedem v pátek  hrozně se těším. Kolo uplně miluju a tahle holčina je nejlepší spolucetovatel, kterýho jsem si mohla přát. Prostě holka do nepohody. Spát budeme ve stanech někde u cesty, mýt se budeme teda nevim kde, ale ono se to nějak zvládne. Hlavně mít sebou opalovací krém, brýle a nějakej ten celozrnej chleba.

Tak holky kolu zdar. A vpravo je ta naše plánovaná cesta


Den 2, týden 25.

30. června 2010 v 10:35 Hami mňam
Já te tak stydim,  že zas nepíšu denně, ale nějak v práci prostě není moc čas a po práci už vůbec ne. Pondělní cvíčo bylo skvělý. Opravdu jsem to potřebovala, miluju činky :-)  a tae bo taky.

Úterní den v práci proběhl ve znamení přípravy na dovolenou. Sháněla jsem na poslední chvíli nějaký info na internetu a vymýšlela seznam věcí, které sebou nutně potřebuju. Po práci jsem byla na bruslích - nakonec jsem jela asi 2 hodiny. Musím říct teda zlatý kolo a činky, ale já se to časem naučím a třeba mě to taky bude tak děsně bavit. Ještěže mám ty nový chrániče od kolegyněk.

Co se týče jídla, tak teda žádná sláva. Tak nějak věřím, že snad na těch kole pujde něco dolů.

V dalším článku čekejte podrobné info o mojí cestě k moři a taky vybavení na kolo.

Den 7, týden 24.

28. června 2010 v 11:15 Hami mňam
Zas se ozývám po odmlce, omlouvám se. Měl jsem po návratu z dovči velkej problém jíst normálně. Cpala jsem do sebe uplně nesmyslně sušenky a sladkosti místo ovoce a zeleniny. Naštěstí se to všechno v neděli napravilo. Konečně jsem si pořádně zasportovala a chutě jsou ty tam :-)

Celou sobotu jsem doma pomáhala mamce s úklidem a nedostala jsem se ani k procházce, kterou jsem plánovala. Večer jsem si vyzvedla Hrocha ze závodů na kole a hned v neděli ráno jsme s mým i jeho kolem vyrazili na Mácháč. On si tam jel zatrénovat a já abych se nenudila, vzala jsem svoje kolo a taky trénovala - ale trošku jinak, na tu moji dovolenou.
Projela jsem se vážně moc krásně, naplánovala jsem si okruh před hrady Houska a Kokořín a nějaký vesničky (nemám ráda silnice plné aut) a čtyřech hodinách jsem se vrátila na Mácháč. Dneska jsem to změřila a dohromady to bylo asi 60km. Krása, samý kopečky, lesy, pole. Miluju bikování. Už se nemůžu dočkat pátku až vyrazíme na tu naši slavnou pouť k moři na kolech.

Cestou jsem se posilnila kofolou a tatrankama a krásně si opálila záda. Když jsem přijela tak jsem se konečně najedla "oběda"-co bylo dostupné v místních stáncích a pak si šla ještě s Hrochem zaplavat. Večer jsme sbírali jahody a dali si je s cottagem -mňamka. Taky jsem navštívila tatínka a večer si u miláčků doma dala ještě zeleninový salátek. Prostě supr den.

Dneska jdu na tae bo a taky na weights - záda a triceps. Jupí jupí. A ve středu hurá domů, ve čtvrtek zabalit a v pátek jedem.

Den 4, týden 24

24. června 2010 v 10:46 Hami mňam

Ahoj holky, dneska jsem v práci jen na půl dne, odpoledne jdu Hrochovi na promoci. Už se moc těšim až mu pogratuluju. Snad se taky brzo dočkám promoce a budu inženýrka.
Omlouvám se za včerejší absenci, nějak se toho moc neděje. Noha už je teda lepší, ale pokoušet ji ještě nebudu, přeci jen chci být na ty kola fit. Možná ji zkusmo protáhnu až o víkendu. Pěkně mi z toho, že nemůžu cvičit hrabe. Ano jsem závislá na sportu, ano mám absťák a taky víc jim.
Ale měnit to nechci, opravdu se mi to takhle líbí. Hodně cvičit, být unavená. Asi jsem divná.

Pozitivní je, že jak necvičím, nepotřebuju tolik spát, takže nejsem jak mrtvola. Včera jsem zkoukla na Youtube super size me a taky super skinny me.

Oboje docela hustý dokumenty. Ještěže u meka moc nejím a size zero fakt oblíkat nechci. Jídlo zvládám docela pěkně, jen mám větší chutě, ale to bude tím, že nemám endorfiny ze cvičení.

Den 2, týden 24.

22. června 2010 v 12:00 Hami mňam
Konečně zas teplíčko a sluníčko. Doufám, že u vás je stejně. Já jsem teda dopadla jak sedlák u Chlumce. Natáhla jsem si sval a teď mám po cvičení, kulhám jak stará babka. V neděli jsem se málo zahřála před cvičením a neprotáhla a tady to mám, au au. Včera jsem to zkoušela vycvičit na Tae bu, ale nepovedlo se. Jinak mám novou chuť zdravě jíst a žít a to je dobře.

Jinak se musim pocitvě připravovat na další dovču - jedem s kamarádkou na kola, v tuto chvíli to znamená hlavně klid na lůžku a správnou stravu (zatracená nožka - jo za blbost se platí). Taky musím promyslet jídlo a koupit si kalhoty s "plínkou".

Den 1, týden 24.

21. června 2010 v 17:43 Hami mňam
Tak po dovolené mě čekal tvrdý dopad do reality. Přes boky 3 cm navrch, přes břicho taky. V práci kupa nedořešených věcí a žádný elán. Nevím kde vzít sílu do dalšího boje. Přijde mi, že se pořád tak nějak snažím a výsledky nic moc. Jestli má vůbec cenu trávit tolik času civčením a zdravým jídlem.

Jo, jasně, já vím, že má. Jen. Prostě přišla teta Irma, depka a konec rozčarování z krásné dovolené.

Jinak jsem si to tam krásně užila, report asi nečekejte, možná tak průběžně. Jedla jsem hrozně - ale i tak jsem se nepřejídala ani extrémně neopíjela. (tak proč mám sakra takový změny v obvodu?) Dokonce jsem tam i párkrát lehce cvičila. Včera jsem teda hnedka dala workout od Zuzky a výsledkem je natažený sval, že nemůžu skoro chodit. Zkusim to rozhýbat na tae bu a taky se smířit s tím, že si už do konce života budu muset hlídat co jím a to i na dovolené. To je teda vopruz.

Včera jsem já prase sežrala celou čokoládu. Takže se v pátek (nebo kdy se to vážíte) zvážím a jdu do toho hubnutí s Vámi, jinak nikdy nebudou ty moje svaly pod špekem vidět a to by byla škoda.

Děkuji slečny za uvítání a krásná slova. Už se cítím o moc líp, byla jsem na tae bu a na weights (záda,triceps) a endorfíny mě naprosto zvedly náladu. Jasný, cvičit budu, jíst zdravě taky. Vždyť mě to nezdravý ani nechutná a bez cvičení jsem jak ryba bez vody. :-) No, každý má slabé chvilky, že?

Tak já jedu

10. června 2010 v 20:47 Jak jde život
Tak se tu mějte pěkně holky, balím a jedu, ještě si dám rychlo cvíčo dle zuzky, sprchu a valím na vlak.
Dneska jsem nestíhala psát jídlo - no taky to stálo za to.

jedu
Do společného hubnutí tedy až po dovče. Snad mě tam fakt neukradnou. Sportu zdar

Slečny....na slovíčko

9. června 2010 v 18:15 Jak jde život
Mám toho dnes na srdci hodně. Takže jestli to fakt chcete číst, uvařte si kafe nebo čaj a pohodlně si sedněte. Přeci jen blog je deníček, vyleju si tady svoje pocity. Snad se to nikoho nedotkne

Den 3, týden 22.

9. června 2010 v 17:28 Hami mňam
Asi se mi vyměnili ptáci

Mám tím na mysli klasické dělení lidí na sovy a skřivany. Celý život si človek myslí, že je sova a najednou se z ničeho nic začne cítít jako skřivan  Opět jsem ráno bez nejmenších problémů vstala v šest a plná energie jsem poklidila, co jsem včera už únavou nezvládla. Pak jsem si dala 12 minut workoutu od Zuzky. Nikdy bych to do sebe neřekla, ale zjistila jsem, že mi svědčí režim a brzský spánek a teď v létě taky brzské vstávání.

Taky jsem si byla vyzvednout svoje Víza - takže je to tak, zítra večer Vás opustím a odjíždím do Běloruska, budu tam asi týden, cestou domů se stavíme ještě v Polsku. Dobrovolně opouštím hrocha a vrhám se do neznámé východní země, kde vládne totalitní režim, abych se tam potkala s kamarády (dva z Ruska a jeden z Brazílie) vůbec nevím co tam plánujeme dělat. Ani nevím čí to byl nápad, ale jedu . Cestovat budu vlakem 23 hodin.  To si to pěkně užiju v tom  vedru :-) beru si sebou knížku, abych měla co dělat. A spoustu müsli tyčinek a jablíček, taky nějakou sváču.
Ani nevím jestli se těším. Tak tu na mě nezapomeňte, jo?

Jídlo jsem dneska pěkně pokakala, jako ostatně celej tejden, minulej i tenhle. Málo jsem pila a místo toho jedla sladký.  Až je mi z toho špantě.

Den 2, týden 22.

8. června 2010 v 11:24 Hami mňam
Sluníčko svítí, venku roste kvítí. Krása. Včera jsem po cvíču, který bylo mimochodem uplně skvělý, udělala velkej nákup. Trochu se musím zásobit na tu cestu dalekou. Takže mám asi 12 müsli tyček bez polevy, kilo jablíček, cottage, který v tom vedru budu muset sníst hnedka první den, nějaké zrní, cestovní med (malou plastovou krabičku). Takže jsem kromě ochuceného cottage k 2.večeři sezřala 2 müsli tyčinky. Snad se to nějak vstřebalo :-)

Ráno jsem vyskočila jak rybička už v půl šesté a vrhla se s chutí do domácích prací. Ještě by to tedy chtělo umýt okna, ale to nevím nevím :-) Vrátím se k včerejšímu cvíču. Tae bo bylo skvělý a weights potom hodně drsný, no, to víte záda a triceps, to jsou moje slabiny, tak to opravdu bolelo. Ale poctivě jsem se mučila s vidinou krásnějších zad a ruček  Já budu kočka. A možná, možná dám i ten shyb :-)

Dneska jsem měla v plánu jít na brusle, ale vrátila se mi sestřička z Ameriky a přivezla prý spoustu oblečení, tak jí jdu od nějakého ulevit  , ale moc si nevěřim, protože moje sestřička má jen 158 cm, tak spíš to bude pro kamarádky.  Ale vidět ji stejně chci. Snad ty brusle stihnu i tak. A po bruslích si dám workout od Zuzky - jen na 18 minutek.

Přeji Vám krásný den. Asi jsem fakt závislá na cvičení, dneska je mi prostě krásně.

No, moje sestřička je prostě po mamince, která má asi 155 cm, já jsem po taťkovi a ten má dva metry. Jsme si to spravedlivě podělily

Den 1, týden 22.

7. června 2010 v 10:32 Hami mňam
Krásné letní dny Vám přeji.
Doufám, že jste si víkend užili tak jako já. Výlet na kolech byl supr, proložili jsme to i s pěší turistikou (vyšplhali jsme se na nejvyšší vrchol hor), taky jsme zašli na pivko. A prostě to bylo celý skvělý. Hodně vtipných zážitků (třeba jak na nedělním výletě hroch 3x píchnul kolo, nebo jak jsme lesem vláčeli kola a doufali, že najdem cestu na silnici), a taky hodně špatnýho jídla. Hlavně v neděli se ze mě stala sušenková královna, ještě teď je mi z toho špatně.

Vlastně ani nevím proč, ale dneska nálada na bodu mrazu. Ztratila jsem čočku z oka, takže vidim jen na jedno a je to děsně nepříjemný, doma jsem zapomněla foťák, takže budu muset vymyslet jako ho do čtvrtka dostat do Prahy, navíc jsem byla včera děsně protivná na hrocha. Prostě mám pocit marnosti. Možná je to taky absťák po pořádným cvíčení.
Snad se dneska všechno změní, pěkně si zacvičím a bude mi fajn.

Konečně mi taky došla výplata a navíc s nějakým bonusem, takže přeci jen dobré zprávy. Jo a trénovala jsem o víkendu kliky a už je umím o moc líp :-)

Tak jsem byla s hrochem na obědě a taky nakupovat a je mi o moooc líp, protiva zmizela. Oběd byl vinikající a s hrochem v sluncem zalitém parku bylo krásně. škoda, že zatím není v Praze každý den.  Koupil mi předem k narozeninám nosič a brašničky na kolo, ty budu potřebovat na dovču v červenci. Od maminky jsem dostala penízky  na dres, tak mám krásný červený a taky si pujdu po práci pro vycpaný kalhoty. Navíc mám hotový brýlky, tak možná i brýle budou. Jo, den je krásný.

Den 5, týden 21.

4. června 2010 v 19:57 Hami mňam

Dobré slunečné odpoledne slečny a smíráčci děkuju Vám moc, že jste se ozvali a ještě k tomu mi napsali tak milé komentáře. Ani jsem nečekala, že mám tolik denních čitatelek. Je to skoro zodpovědnost, když mě tu tolik lidí sleduje Tak já Vám na mou žirafí duši slibuju, že se budu dál snažit co mi budou kopýtka stačit. 
Jak jsem tak koukala, každýho to sluníčko poránu potěšilo. Taky si dávalo pěkně na čas, že? Já jsem zas s radostí vytáhla sukýnku. V práci jsem zas musela dělat za kolegyni, tak jsem neměla čas napsat. Teďka už jsem u Hrochů doma a on mě tady pořád láká ať si s ním jdu hrát. Taky  že pujdu.

Dneska to na žádný cvíčo nevidim. Musím odpočívat. Včera jsem nakonec šla na aerobik i na weights. A že tenhle aerobik je pořádná dřina, na každý provedení kroku se tam dbá, nemohla jsem už v půlce vůbec hejbat nohama. Lýtka a stehna jsem měla pěkně namožený ze středečního workoutu a ona po nás chtěla výskoky a asi milion plie. Svalíky mě pálily a občas odmítaly spolupráci, ještěže ty endorfiny fungujou a tlumí bolest a dávají chuť a radost ze cvičení. Parádně jsem si zahopsala a dneska už mě jen trošku bolí lýtka.
Weights taky dobrý, opět se konal attack na bříško v podobě velké pyramidy cviků a tentokrát i attack na bicáky a prsa. Prostě bomba. Domů jsem zas došla uplně vyšťavená, to je nejlepší pocit, co znám.
Ještě se musím pochlubit, že jsem dostala pochvalu od jedný cvičitelky, že je to na mě pekně vidět co cvíčo. To prostě potěší. Jo a ještě hrochova maminka mě chválila, že jsem na sebe prej tvrdá v jídle - ale já nejsem, jím na co mám chuť, jen mám asi chutě jen na ty zdravý věci :-)

Průzkum

3. června 2010 v 15:40 Jak jde život
Ahoj milí návštěvníci, kteří sem chodíte, zabloudíte a nebo omylem kliknete. Budu Vám s láskou říkat šmíráčci

Mohli byste se prosím k tomuto článku ozvat? Dělám jen takový průzkum, kolik lidí mě čte a nekomentuje. Jestli bude 0 komentářů, tak jsem asi šmírácky nezajímavá.

Ale nevím jestli mě to bude těšit nebo ne

DĚKUJI

Den 4, týden 21.

3. června 2010 v 10:18 Hami mňam
Krásné dobré ráno slečny a paní. Včera se ta moje negativní upršená nálada uplně změnila a otočila o 180°.  Když jsem šla z práce, pustila jsem si MP3 a v ní nějaký veselý písničky, pak se mi můj milovaný iPod shuffle vybil, ale vůbec mě to nevyvedlo z míry a zpívala jsem si celou cestu metrem  a pak i cestou pěšky dom.
Doma jsem trochu poklidila, našla nějakou další motivační muziku a s chutí se pustila do workoutu od Zuzky - Get Hot Cardio Workout. Uplně mě to nabilo endorfinama, takže jsem si potom ještě dala kousek dalšího workoutu, jen na 6 minut :-) A pak ještě dobrých 15 minut hopsala a tancovala po pokoji.
Fakt úžasnej pocit, pusa od ucha k uchu, vysmátá jsem byla ještě hodinu po cvičení. Asi pošlu Zuzce děkovný dopis.

Den 3, týden 21.

2. června 2010 v 17:18 Hami mňam
I když mi včera Fína psala, že z mých článků není cítit mnoho optimismu, dneska ho odemně taky nečekejte. Celý den mě doslova ubíjí to počasí. Pořád poslouchám jak na okno kanceláře ťukají deštové kapky, vidím jen šedou oblohu a ještě šedější Prahu. Navíc mě neustále vytáčí moje sestřička, která si v Americe užívá 30 stupňů a slunečno.

Ani v práci produktivní nejsem.


Den 2, týden 21.

1. června 2010 v 11:01 Hami mňam
Tak přeji dobré ráno. Dneska jsem měla jet na Ambasádu zařídit si víza, ale vykašlala jsem se na to. Uvízla jsem v tramvajové zácpě, kvůli výluce a pak ještě nejelo metro. Tak jsem prostě jela do práce a stavím se tam zítra.

Včera na Tae bu pro změnu žádnej vzduch, ale hlava se mi nemotala, spíš svaly by cvičily, ale plíce neměly co dýchat. Ale i tak jsem si pěkně zacvičila. Na weights potom byly nožky a ramena a protože na nás z posilky koukali nějaký pánové (aby ne, byly jsme tam samý holky, samý pěkný holky a zvedali jsme těžký činky) tak jsem se fakt snažila a dala těm ramenum pořádně zabrat.
Nohy jsem -+ flákala, ale i tak mě dneska bolej. Tudíž na dnešní den plánuju pauzu od cvičení.